Je toho moc tak se nebudeme zdržovat

Report z Imagination Festivalu – Hranice představivosti se opět posunuly

Člověk nemusí jezdit do Nizozemska na hardcore, nemusí znát ani všechny vystupující na Imagination Festivalu, aby mu po propařené noci z pátku na sobotu bylo jasné, že ještě před dvěma, třemi roky by nebyla párty jako tahle v Česku možná. Kdo na ní byl, tak ihned pochopil, kdo nebyl a přelouská následující řádky, tak snad pochopí a příští rok se polepší a dorazí na tuhle ojedinělou párty taky.

Letos se Imagination Festival přestěhoval do mnohem větších a mnohem dražších prostor. Tentokrát jsme si produpali Air Maxy v Letňanech namísto Výstaviště v Holešovicích. Doprava na místo byla naprosto bezproblémová. Po krátké jízdě metrem se pět minut chůze k halám zdá jako více než přátelská cesta. Fronta u šatny tak fajnově už nevypadala, ale asi po patnácti minutách jsme se prodrali skrz dav a po chvíli už mířili na Devastator stage.

Pokud vám to ještě nedošlo, tohle bude report z Devastator Stage, na Imagination Stage jsem byl jen chvíli, protože lámané beaty lahodí mým uším asi jako zubní vrtačka. Pardon, jako zubní vrtačka bez aplikace rajského plynu předem. Nic proti fanouškům dům ‘n‘ bassu, máte hezký baby, ale hudba to fakt není pro mě, takže ji ve velkém hodnotit nebudu.

Na Devastator stage jsme se dostali krátce po jedenácté hodině, kde hrál zrovna Noisecontrollers. Ano, hrál, známé hardstyle duo se zredukovalo na samotného Base Oskama, ale DJským výkonům to na kvalitě nijak neubralo. Nicméně to, co znamená značka Noisecontrollers dneska a před sedmi lety, když jsem je ještě poslouchal, je nebe a dudy. Tohle je ten nejvíc diskofilní nu-style hardstyle v krystalické podobě.

Fucking Crump
Co jsem z líbivých melodií a měkkých nu-stylových kicků poznal, byla diskárna Headhunterz & Audiofreq – Breakout. Byť mě současný styl Noisecontrollers nic moc neříká, atmosféra na stagi byla perfektní, ruce byly hore, bylo plno a bylo fajn. Konec setu patřil Noisecontrollers – Crump, což je odrhovačka ještě z dob, kdy jsem hardstyle poslouchal a Noisecontrollers měl rád.

Hodnocení Noisecontrollers: 6/10

Člověk se rozkoukal a zjistil, že stage je bravurně postavená, s velkou robotí hlavou ve stylu Project Hardcore uprostřed. Uvnitř ní byly navíc barevné diody, i to v hledí i puse, takže výsledný efekt z hlavy, laserů a celé show byl vtahující. Zní to jako z reklamy, ale pro slepičí kurník, kdy jsme tady na takhle tvrdé akci měli něco podobného? Tohle nebyla TranceFusion, tohle byly harder styles na Imaginationu!

Hned vzápětí startoval Zatox, jeden z nejpopulárnějších italských hardstyle DJů, který sice taky hraje melodický nu-style hardstyle, ale jeho pojetí je o něco tvrdší než u Noisecontrollers. Po tracích jako Zatox & Dave Revan – Hardstyle Anytime a Zatox ft. Dave Revan – Extreme se tento týpek s rovným kšiltem odhodlal zahrát Jordan & Baker – Explode (Brennan Heart Remix), handz-up klasiku v melodickém hardstyle hávu, která náladu zvedla rapidně nahoru.

Pokud posloucháte taneční hudbu déle než 12 let, neexistuje možnost, že byste tuhle věc v originálu neznali a této památné noci byste si ji nepobrukovali. Na zlaté časy hardstylu odkázal Zatox & Brennan Heart – Back In The Days a o něco tvrdší ražení přinesl track Zazafront – Dikke Vette Bassplaat, za kterým nestojí nikdo jiný než Zany a B-Front. Tohle byl populární hardstyle prezentovaný v Česku jako v Nizozemsku. Přeberte si to. Není to můj styl, ale těžká pohoda.

Hodnocení Zatoxe: 7/10

.

When I say anger, you know what’s going on…
V jednu hodinu se pro mě párty naplno rozjela. Nic proti hardstylu, naopak, mně osobně sedí na Devastator stage mnohem víc než lámané h*vna, pardon beaty, jak tomu bylo loni, ale přece jenom jsem šel na párty na hardcore. Každý styl má svoji nejvíc mainstreamovou podobu. A v hardcoru je to jednoznačně Angerfist. Je jedno, jestli hardcore posloucháte, nebo ne, Angerfista zná i moje máma, takže i víte, o koho jde. A i když je hardcore scéna v Česku pořád menší než na Západě, Angerfist tu byl počtvrté, což už něco znamená.

A letos hrál o něco lépe než loni, alespoň podle mých uší. Za doprovodu skandování Raise Your Fist z úst MCho Tha Watchera , který vypadal, že si výlet do Česka užívá plnými doušky, či možná loky, rozjel svůj set klasickým intrem a halou plných zdvihnutých pravicí. Zdvihnutých pravicí v tom nenacistickém slova smyslu. Však víte, o co jde. Atmosféra by se dala krájet, vepředu u stage se nedalo hnout. Jako za hranicemi!

Rozjel se set plný současného mainstream hardcoru. Spustit Angerfist feat. MC Da Mouth Of Madness – Raise Your Fist Again se vzhledem k zvolenému MCmu zdála jako jasná volba, zazněly i nové tracky z právě vydaného alba The Deadfaced Dimension, které ještě nemám tolik naposlouchané a jenž představil svým fanouškům o den později v Nizozemsku. Mix perfektní jako vždycky, sound, který ani mě jako milovníka rychlejšího a tvrdšího hardcoru neurazil, protože i když je tohle mainstream, je to v pohodě mainstream.

Skrillex & Damian Marley – Make It Bun Dem (Angerfist & Kid Morbid Bootleg) nemohl na velké akci chybět, davy si tenhle track žádaly, po pár dalších melodičtějších věcech následoval populární Angerfist – Street Fighter a mnohem rychlejší a tvrdší Tieum & Angerfist – Dirty Man. Závěr setu s frenchcore trackem Angerfist & Radium – Assault dal jen tušit, jakou divočinu chystají The Sickest Squad a Hungry Beats. Angerfist byl prostě pecka, skandující davy to jen potvrdily.

Hodnocení Angerfista: 8/10

.

Akcemi jako Dominator a Masters of Hardcore protřelý Alessandro Dilillo alias DJ Bike alias Noize Suppressor zavítal do Česka poprvé a podle úsměvu od ucha k uchu si celou akci i show náramně užíval. Zahrál novinku Noize Suppressor – Let These Motherf*kers Know, early hardcore klasiku v mainstream hávu jménem Razzle Dazzle Trax – Rattlebrain (Korsakoff remix), drsňácký newstyle Euromasters – Alles Naar De Klote (Neophyte & Evil Activities Remix). A jelikož byl u nás poprvé, nemohl opomenout ani svou největší klasiku Noize Suppressor – Fingherz. Set byl sice bez překvapení, ale odsýpal tak, jak měl!

Hodnocení Noize Suppressora: 7/10

.

Potetovaná dračice se vrátila do Česka
Další vystupující, hudebně neodolatelná královna temnot DaY-már se v Česku představila již podruhé, ale poprvé v Praze a poprvé po boku dalších hardcore DJs. A i podle jejího vystoupení si Dášenka hraní u nás poprvé užila. Set byl jejím typickým „pelmel“ mixem, takže zazněly diskárny jako DaY-már – Second Guess, ale i tvrdší a rychlejší věci jako Drokz & Day-Mar – Our Song. Tahle potetovaná dračice málem ronila slzy, když v prvních řadách viděla plakát „We Love DaY-már, který samozřejmě seskočila ze stage podepsat. A jelikož to byla DaY-már, nechyběla ani špetka industrialu v podobě Tymonových tracků, ale i crossbreed.

Hodnocení DaY-már: 9/10

.

Následující hodinka patřila italskému duu The Sickest Squad, které je u nás jako doma. Ne, vážně, z core subžánrů tu těžko hrál něikdo častěji než The Sickest Squad. Jenže i tentokrát to byl frenchcore odpal, který potěšil a pobavil všechny přítomné, i když účast na Devastator stage byla ve čtyři ráno již menší. Ale bez překvapení. Zazněly tracky jako The Sickest Squad feat. Kraken – Re-vo-lu-tion, The Sickest Squad – In-Ctrl nebo The Sickest Squad feat. Lenny Dee – Strike. Tedy žádné hluché místo nás nečekalo, ale stejně tak žádné překvapení. The Sickest Squad předvádějí stále a ten samý liveset v malých obměnách dokola.

Hodnocení The Sickest Squad: 6/10

.

Rychlé tempo 220 bpm+ ani s následující vystupující dvojicí nepolevovalo, neboť na scénu nastoupili Kryštof a Filip alias domácí Hungry Beats. Frenchcore sound tak pokračoval, ale v mnohem syrovější podobě. Domácí This is Hardcore klasiku v podobě Tommyknocker – Today Is The Day (RMX by Hungry Beats) poznal asi každý. Set to byl drsný a tvrdý a zazněly i novinky z chystaného alba Harderd Than You včetně Hungry Beats – Sparta 3000, takže za mě příjemná spokojenost, ale byť lámané beaty nemusím, na konci setu jsem se zdekoval na Imagination stage.

Hodnocení Hungry Beats: 7/10

.

Lámané beaty už nikdy

Chtěl jsem totiž slyšet versus set ruského bratrského dua Gancher &Ruin a maskovaných týpků jménem Hallucinator. DJs s maskami á la Jason Vorhees jsem již slyšel a byla to hrůza, ale protože celkově tihle čtyři patří v crossbreedu a drakstepu k tomu nejznámějšímu a nejuznávanějšímu, řekl jsem si, že to zkusím. Ne, ne a ne. Po patnácti minutách jsem zdrhal zpět na Devastator stage, protože to byla stereotypní lámaná nuda bez invence či nápadu a pro mé oči neskutečný opruz. Vím, že můj názor není úplně objektivní, ale tohle se prostě nedalo.

Na Devastator stage, která byla mimochodem mnohem hezčí než ta lámaná. Bylo už víceméně prázdno, kluci z Prague Nightmare Allstars hráli kromě hitovek i tvrdší věci jako Section Grabuge – People Will Die (Tieum Remix) a i když jim to občas ujelo a byly brambory, set to byl v pohodě, ale kvůli přelétání ze stagí ho stejně jako předešlý hodnotit nebudu, protože by to nebylo fér. Zůstal jsem se svou partou do konce, spokojený, šťastný a připraven k odchodu.

U šaten již fronty nebyly a ochranka byla v pohodě, nechala mě se do areálu vrátit i ke ztrátám a nálezům. Celkově jsem za Imagination Festival moc rád. Loni se mi subjektivně sety líbily o něco více, ale párty jako taková pokročila mílovými kroky k standardu, který nabízejí akce v Nizozemsku a Německu. Ostatně, fotoreporty a zhruba šest tisíc spokojených partypeople mluví za vše. Takže za rok s chutí nashledanou a opět ve velkém.

Plusy
• Hardcore extratřída v podobě DJs jako Angerfist, Noize Suppressor a DaY-már
• Výzdoba a světelná show hodná velké akce
• Hudebně povedené
• Skvělá atmosféra
• Bezproblémová organizace
• Mnohem lepší prostory

Minusy
• Sety se mi hudebně líbily loni více

Celkové hodnocení: 8,5/10

Autor: Hardcore Hooligan

_____________­_________________________

První Fotoreport – Link: Foto by (CZ/Eilonwy

.

Druhý Fotoreport – Link: Foto by PMphoto

.

_____________­________________________­______________________

Videomateriál!!! 14× Full-HD videí!

.